ŠVÉDSKO

Nástupu mladého panovníka Karla XII. chtělo využít tehdy rozmáhající se Rusko k upevnění svých pozic. Car Petr I. Veliký začal obléhat švédský přístav Narva, ale švédský král mu přichystal zdrcující porážku. Tak začíná Velká severní válka, která končí Nystaddským mírem z roku 1721 a Švédsko ztrácí pobaltská území i své velmocenské postavení na úkor Ruska.

V době panování následnice po Karlu XII. Ulrika Eleanora a zejména pak jejího manžela, švédského krále Fridricha I. byla královská moc značně zredukována ve prospěch parlamentu Riksdagu, kde se střetávaly zejména frakce čepců a klobouků. Až puč Gustava III. a jeho absolutistická vláda vrátila moc pevně do rukou krále.
 

Napoleonské války a zejména boje s Ruskem vedly až k ztrátě Finska roku 1809. Švédové, kteří sesadili krále Gustava IV. Adolfa, hledali silného panovníka, který by se zároveň notně podřídil Riksdagu. Takového se podařilo najít ve francouzském maršálu Jeanu-Babtiste Barnadottovi pozdějším králi Karlu XIV. Janovi. Tomu se podařilo získat Norsko na úkor Dánska smlouvou z Kielu.

Od napoleonských válek se Švédsko neúčastnilo žádného konfliktu. Rod Bernadotte vládne ve Švédsku dosud.